ROSTLINNÝ SVĚT
Vypadá jako ježeček se zlatými ostny. V létě i v zimě vyžaduje jasné a rozptýlené světlo.
BOTANICKÝ NÁZEV:
Echinocactus Grusoni ingens.
POPIS:
Všechny kaktusy jsou sukulenty. Sukulenty jsou rostliny, přizpůsobeny žít na nejsušších místech. Druhá charakteristická vlastnost mnohých sukulentů je hustá ochrana z přímých nebo spletených ostnů, štětinek nebo trnů. Ty rostlinu oschraňují od vysoušení, slunce i větru. Velký kořenový systém sukulentů je přizpůsoben pro vyhledávání vody. Tyto rostliny mohou růst v dobře drenážní půdě. Zaléváme je vzácně, ale intenzivně, půdě dáváme mezi jednotlivými zálivkami možnost dobře vyschnout. V zimě je nezbytné sukulentům poskytnout klid a poněkud sušší půdu. Velké množství sukulentů je velice světlomilných, v létě i začátkem podzimu je můžeme na kratší dobu vystavit na zahradu či balkon na slunce, avšak místo musí být před průvanem dobře ochráněné. Toto nejen posiluje jejich listy a stonky, ale zintenzivňuje to také jejich zbarvení.
ČELEĎ:
Cactaceae, kaktusovité.
PŮVOD:
Jih USA, Střední a Jižní Amerika.
TEPLOTA:
Přiměřená. V zimě v období klidu 8 až 10°C, minimum je 5°C při suchém udržování.
OSVĚTLENÍ:
V létě i v zimě vyžaduje jasné a rozptýlené světlo. Echinocactus má rád mnoho světla a má rád sluneční záření.
ZÁLIVKA:
Zalévat po celý rok vzácně.
HNOJENÍ:
Od konce jara do léta přihnojujeme speciálními hnojivy pro kaktusy.
VLHKOST VZDUCHU:
Snáší dobře suchý vzduch, rosení mu prospívá.
PŘESADBA:
Doporučená směs zeminy: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny, 1 díl písku a cihlové drtě.
Dobrá "babská" rada: vaječné skořápky dodávají rostlině látky potřebné pro růst a kypří půdu o 3 až 4% objemu.
Při přesazování kontrolujeme kořeny a drenáž. Mladé rostliny přesazujeme za dva roky, starší za 4 až 5 let.
MNOŽENÍ:
Semeny.
Podrobně o pěstování kaktusů v oddíle Kaktusy.
ŠKŮDCI, CHOROBY:
Vrchol stonku sesychá, níže měkká hniloba:
Příčinou bývá nadbytek vody, a to obzvláště v zimě. Postačí, když rostlinu budete méně často zalévat.
Žádné přírůstky:
Příčinou je zcela jistě buď nedostatek vody v létě, nebo nadbytek vody v zimě.
Bronzovité zabarvení povrchu:
Příčinou je jednoznačně sviluška.
Korkovitost povrchu:
Příčinou může být lokální poškození hmyzem, také však náhlé ochlazení nebo mechanické poškození. Příčinou však může být také nedostatek vody v létě.
Měkké hnědé skvrny:
Příčinou je vždy hniloba stonku, která však dobře pěstované rostliny zpravidla nepostihuje. Místo, které je takto napadené, vyřízněte, substrát pak zalijte systémovým fungicidním přípravkem a rostlině zlepšete všeobecné podmínky k růstu.
Vytáhlý stonek a deformace:
Příčina je závislá na ročním období. V zimním období je důvodem příliš teplé prostředí. V letním období je důvodem nedostatek světla. Pokud chcete zachovat estetický tvar rostliny tak, aby rostlina rostla stejnoměrně, květináč občas otočte.
Bílé chumáčky na povrchu:
Příčinou bývají vlnatí červci.
Tvrdé hnědé štítky na povrchu:
Příčinou jsou puklice.
Hniloba základu stonku a úhyn stonku:
Příčinou je zcela jistě hniloba báze, která byla vyvolaná nadměrnou vlhkostí během zimního období. Vrchol stonku použijte jako řízek. Neudržujte slabou vrstvu kamenné drtě.
Pro podrobnější informaci viz. Pěstování kaktusů.
|