Pomoc proti škůdcům (Vermin, pests)

Zvětšit :::

BÍLÁ BLEŠKA Je to bezkřídlý hmyz, dlouhý 1 - 2 mm, který skáče. Požírá nadzemní části rostlin. Objevuje se ve velikém společenství, na přelité zemině. Ochrana: vysušit zeminu v květináči, posypat ji rozmělněným tabákem nebo suchým říčním pískem, možno použít i popel. BRSLENOVÁ ŠTÍTENKA Napadá brslen a jemu podobné rostliny. Štítek dospělé samičky je hruškovitého tvaru, v průměru má 2 mm a tmavohnědou barvu. Samci mají štítek bílý. BRYOBIA GRAMINUM Bryobia praetiosa. Tito škůdci jsou těžko postižitelní na rostlině. Měří 0,8 - 1 mm. Tělo je červené barvy, širokého oválného tvaru s dlouhými nožkami. Bryobia je velice pohyblivá, rychle se rozšiřuje. Klade větší oranžová vajíčka do žilek na vrchní straně listu. Jiný druh Bryobie je malých rozměrů, jen do 0,06 mm, má oválné hnědozelené tělo. Klade na listy kulovitá tmavočervená vajíčka. Příznakem napadení jsou bílé nebo žluté skvrny či čáry, objevující se na povrchu listu. Kůže listů odumírá a listy se deformují. Napadení se podobá napadení tripsem, ale liší se kladením vajíček na vrchní stranu listu. Mohou škodit pokojovým i venkovním rostlinám. Dostávají se do bytů z ulice nebo z rostlin, které jsou přes léto na balkoně a zahradě. Ochrana: Není-li napadení silné, stačí použít mýdlový roztok a umýt nebo osprchovat ze všech stran. Při silném napadení je nutné použít insekticidy - neoron, fitoverm, síra atd. BŘEČŤANOVÁ ŠTÍTENKA Napadá subtropické rostliny - asparagus, juku, dracény, břečťan, oleandr atd. Kolonie štítenek jsou po celé rostlině. Štítek dospělé puklice je v průměru 2,5 mm, vypouklý, žluté barvy. CIKLÁMENOVÉ KLÍŠTĚ Phyto-nemus pallidus je mikroskopický, délka těla je 100 - 300 mm, má oválný tvar, poloprůzračné žlutavé tělo se 4 páry nohou, nachází se na spodní straně listů. Ve velkém výskytu působí jako piliny. Nejčastěji se vyskytuje na ciklámenu, balsaminách, pelargoniích atd. Kraje listů jsou u napadené rostliny pokroucené, stonky jsou křehké a lámou se, květy a poupata vadnou. Napadení pomáhá vysoká vlhkost vzduchu a zálivky. Ochrana: napadené listy, květy a poupata odstraníme. Na postřik použijeme insekticidy - neoron, fitoverm, síra atd. DEŠŤOVKY Dešťovky v květináčích pokojových rostlin jsou dost časté. Někteří lidé si myslí, že jsou užitečné protože rozrývají zeminu, ale není to tak docela pravda. Dešťovky se živí nejen tlejícími zbytky rostlin v zemině, ale ožírají i kořeny rostlin. Takto napadená rostlina neroste a uvadá. Ochrana: dešťovky můžeme sbírat a použít na ně lapače. Také můžeme polít zeminu v květináči růžovým roztokem hypermanganu. ENCHITREJE Tento hmyz podobný malým bílým červíkům je možné zjistit vyndáním rostliny z květináče. Ožírají totiž kořeny rostlin. Ta neroste, chřadne a hyne. Výskytu enchitrejí napomáhá vysoká vlhkost zeminy. Ochrana: Vyjměte rostlinu z květináče, promyjte jí od staré zeminy kořeny a přesaďte do nového, desinfikovaného květináče. Zeminu kolem rostliny, kterou nemůžeme vyjmout z půdy, polijeme insekticidy. HOUBOVÝ KOMÁREK Je malý, délka 3 - 4 mm, barva černá. Samička klade bílá poloprůzračná vajíčka do kořenů rostlin. Samci komárků obyčejně létají ve velkém množství, ale neškodí. Roznáší choroby či larvičky jiných škůdců. Larvičky houbového komárka požírají kořenový systém rostlin, ta zaostává ve vývoji, zahnívá, nekvete a často rychle hyne. Houbový komárek se objevuje obzvláště na přelitém substrátu. Ochrana: vysušit zeminu, posypat ji suchým říčním pískem na 4 cm síly. To jde však udělat jen tehdy, když komárci nestačili naklást vajíčka. Jinak se používají insekticidy a jiné preparáty. Mimo jiné také pomůže přesadit rostliny do nově ošetřené zeminy. HOUSENKY a UCHOVRTKY Housenky požírají listy. Jsou víceméně zahradními škůdci, ale mohou napadnout i pokojové rostliny. Příznakem jejich přítomnosti jsou děravé listy. Uchovrtka je ve dne schovaná pod listím, v závitech lístků květů. V noci vylézá a požírá listy a mladé výhonky. Proto dobře prohlédněte květy a odstraňte opadané listy. Ochrana: ručně obírat škůdce a rostliny, případně provést postřiky insekticidy. KAKTUSOVÁ ŠTÍTENKA - PUKLICE Napadá listy ze spodní i vrchní strany. Štítek dospělé samičky má 2,5 mm v průměru, je kulatý a bílý. Při přemnožení pokryje celou rostlinu. KOŘENOHUB ZHOUBNÝ rodu RHIZOECUS Tento druh červů není možné vidět. Vyskytuje se v oblasti kořenového krčku rostlin. Dospělý měří 2 - 5 mm, mají protáhlé tělo. Napadená rostlina chřadne, listy žloutnou, schnou a opadávají. Napadení rostliny je nejlépe zřetelné po vyjmutí z květináče. Kořenový krček je obalen voskovými výměšky podobné vatě. Napadají často kaktusy a sukulenty. Ochrana: při přesazování rostliny dobře prohlédnout kořeny a kořenový krček. Důležitá je desinfekce květináče a očištění kořenů od staré zeminy. Dobré je promýt kořeny rostliny roztokem insekticidů a znovu zasadit. KOŘENOHUB ZHOUBNÝ Rhyzogliphus echinopus, Steneotarsonemus Těchto škůdců je několik druhů, napadají podzemní části rostlin, nejčastěji jsou napadány cibuloviny - gladioly, hyacinty, tulipány, orchideje. Kořenohub má velmi malé rozměry, asi 0,5 až 1 mm. Má široké oválné tělo světležluté barvy, ke konci zúžené, 4 páry nohou. Větší cibulový kořenohub má oválné tělo a 2 páry nohou. Vyhryzávají tkáň cibulek a kladou do těchto otvorů kladou vajíčka ve velkém množství - zhruba 300 vajíček od jedné samičky. V počátečním stadiu napadení rostliny jsou viditelné chodby a pohyb škůdců. Napadená cibule se v ruce lehce rozpadá. Aktivně se rozmnožují při teplotě 10 °C až 25 °C a výše. Při změnách teplot a podmínek upadá kořenohub zhoubný do diapauzy. Jedním ze způsobů ochrany proti těmto škůdcům je uložení rostliny v suchém a chladnějším prostředí při vlhkosti 60%. Ochrana: před sázením důkladně prohlédnout cibulky, při sázení dbát na dobrou drenáž, nepřelévat. Při napadení použít roztoky s insekticidy - neoron, fitoverm, síra atd. LISTOVÁ SMUTNICE Jsou to mikroskopičtí červíci, bezbarví, tělo mají dlouhé do 1 mm, velmi rychle se pohybují. Napadají tkáně listů, na kterých se objevují žluté skvrny. Listy zasychají a zahnívají, rostlina hyne. Nákaza se šíří z rostliny na rostlinu. Rozšiřuje se vodou, zeminou a přenáší se z nakažených rostlin, kde se larvy mohou uchovávat mnoho měsíců. Ochrana: zničit napadené rostliny, květináče, vyčistit police, skla atd. MÁSLOVÁ NEPRAVÁ ŠTÍTENKA Saissetia oleae. Napadá nejvíce oleandry, citrusy, kamélie atd. Tělo samičky je velmi vypouklé, tmavohnědé až černé barvy. Na zádech má výrůstky ve formě písmena N. Délka těla je 3,5 mm. Na výměšcích se tvoří houby a plísně, na listech se tvoří povlak. Při silném napadení nepravými štítenkami listy hynou a výhonky odumírají. Nepravé štítenky nemají ochranný štítek a proto po postřiku insekticidy rychle hynou. MĚKKÁ PUKLICE - ŠTÍTENKA NEPRAVÁ Napadá mnoho pokojových rostlin. Samička má v průměru 3 až 4 mm, tělo lehce vypouklé, široce oválné, až asymetrického tvaru. MŠICE Mšice se velmi rychle rozmnožují, tvoří kolonie a zachvacují velká teritoria. Bezkřídlé dospělé mšice mají délku těla 1,4 až 2,5 mm; jsou světlezelené, žluté či růžové. Kolonie mšic zachvacují všechny části rostlin. Napadená rostlina vypadá jako kdyby měla na sobě lupy, má deformované květy i listy. Rostlina se nevyvíjí a nekvete. Poupata, listy a květy jsou pokryty lepkavými výměšky. Na jaře jsou napadány mladé výhonky. V pokojových podmínkách se mohou množit a škodit rostlinám po celý rok. Ochrana: v prvé řadě se mohou mšice mechanicky odstraňovat a ničit. Nejúčinnější jsou postřiky různými preparáty např. fitoverm, fungicidy atd. Ošetření při silném napadení se musí opakovat. OCHRANA PŘED ŠTÍTENKAMI PRAVÝMI A NEPRAVÝMI: Postiženou rostlinu izolujeme a prověříme rostliny v jejím okolí. Používáme postřik insekticidy anebo omývání vatovým tamponem nebo houbičkou namočenou v insekticidu. Nejlépe je ošetřit všechny rostliny v okolí. Rostliny jako asparagus a měkkolisté rostliny ošetříme profesionálními přípravky. Nezapomínáme potřít insekticidy poličky i místo kde rostliny stojí, potíráme raději celé okolí. PALMOVÁ ŠTÍTENKA Napadá vrchní a spodní část listů, nejvíce mladé listy, hlavně listy palem s vějířovitými listy. Štítek dospělé samice je šedobílé barvy, kulatý, v průměru má 2,2 mm. PALMOVÝ MOUČNÝ ČERV - ŠTÍTENKA Tělo dospělé samičky je široké asi 2,5 mm, pokryté voskovým štítkem krémové barvy. Červ parazituje na spodní straně listu a vysává buněčnou šťávu. Na listech se objevují žlutavé skvrny. Postižené rostliny jsou pokryty černými plísněmi a houbičkami. V období masového výskytu představují velké nebezpečí pro rostliny. Ochrana: při malém napadení stačí rostliny omývat vodou a vatovým tamponem namočeným v mýdlovém roztoku - kerosinu, lihu či nějakém alkoholu. Při silném výskytu nutno použít insekticidy. PLOSKATELKY Jsou velmi malé, délka těla je 0,25 až 0,4 mm. Tělo je vejčitého tvaru, žluté nebo cihlové barvy. Nejčastěji se setkáváme s druhy Brevipalpus obovatus a Brevipalpus russulus. Jsou známé jako škůdci kaktusů, citrusů, fikusů, aukuby a dalších pokojových rostlin. Jsou těžko viditelné, netvoří pavučiny. Že jsou rostliny napadeny tímto škůdcem poznáme hlavně podle uvadajících listů, po nichž následuje úhyn celé rostliny. Jsou nebezpečné také proto, že jim na rozmnožování stačí 18 až 24 °C a rozmnožují se během celého roku. Opatření: omývání rostlin mýdlovým roztokem, postřikování insekticidy - neoron, fitoverm, síra atd. PODKOPNÍČEK Je to malá muška, která měří 2 až 3 mm, a která klade svoje bílá průzračná vajíčka na listy rostlin. Samci mušek neškodí, mohou však roznášet choroby a larvy druhých škůdců. Larvy mušky škodí tím, že poškozují tkáně listů a rostlin zevnitř, prohryzávají se a tvoří celou síť cest. Rostlina je viditelně nezdravá, neprospívá a je pokryta skvrnami. Ochrana: odstranění napadených částí rostlin; použít chemické postřiky na celou rostlinu. POLOKULOVITÁ NEPRAVÁ ŠTÍTENKA - PUKLICE Saissetia coffeae. Ničí pokojové rostliny. Samička je 4 mm je dlouhá. Puklice napadá listy, stonky a mladé výhonky rostlin. Na rozdíl od štítenek nemá ochranný štítek. Ochrana rostlin je stejná jako u štítenek. PŘÍMOŘSKÝ MOUČNÝ ČERV Pseudococcus affinis. Je jedním z nejrozšířenějších druhů červů. Tělo dospělé samičky je oválného podlouhlého tvaru, dlouhé 3 až 4 mm, široké 2 až 2,5 mm, šedorůžové barvy, pokryté bílým moučným povlakem. Nožky jsou dobře vyvinuty. Samci jsou menší, mají křidélka a létají celé léto. Samičky kladou vajíčka do vaječných váčků, které tvoří bílou neforemnou masu z voskových pavučinových výměšků. Samičky, kladoucí vajíčka, vyhledávají klidná místa, např. praskliny kůry a zkroucené listy. Larvičky jsou malé a pohyblivé, mají žlutou barvu. Rychle se po celé rostlině šíří, a to větrem, člověkem i živočichy na druhé rostlině. Larvy se vyvíjejí 1 až 1,5 měsíce. Vysávají buněčné šťávy rostlin, které zaostávají v růstu, nekvetou a hynou. Na výměšcích se usazuje houba i plíseň. TRIPS - TŘÁSNĚNKY Škodí dospělý hmyz i larvy. Tělo dospělé třásněnky – tripsa je úzké, ploché a protáhlé, měří 1 až 1,5 mm. Má černou nebo hnědou barvu a žluté nebo červené bříško. Má dva páry křídel. Samičky kladou do měkkých listů průzračná vajíčka. Doba zrání vajíčka je od 20 až 30 dnů a vylíhnuté larvy mají žlutou barvu. Samci jsou drobnější, podobní černým tečkám na listech. Hlavním faktorem pro rozmnožování je vysoká teplota a nízká vlhkost vzduchu. V pokojových podmínkách mohou třásněnky škodit celý rok, nejvíce však v jarním a letním období. Napadené listy a květy se deformují a vysychají. Tripsa napadá hlavně listy. Na spodní stranu listů kladou mnohačetné kolonie vajíček a na vrchní straně listů se objevují světlé tečky. Při velkém napadení vypadají listy bílo-stříbrně, uvadají a opadávají. Květy jsou pokryty skvrnami a deformují se. Kromě toho třásněnky zanášejí rostlinu svými lepkavými výměšky, na kterých se tvoří houby a plísně. Je známo mnoho druhů tripsů např. Parthenothrips dracaenae, Trips fuscipennis, Hereinothris femoralis, Liothrips vaneeckei a další druhy. Nemá smysl všechny vyjmenovávat. Mají své osobité znaky, ale boj s nimi je stejný. Ochrana: dostatečná vlhkost vzduchu kolem rostlin a sledovat vývoj rostlin. Na postřik použít insekticidy - neoron, fitoverm, síra atd. SMUTNICE Napadají mnohé pokojové rostliny. Nesetkáváme se s nimi často. Žijí na kořenech nebo na zduřeninách hlíz. Mají velikost pšeničného zrna. Jsou to bezbarví červíci s průhledným tělem, dlouhým 1,5 mm. Larvy klade samička do půdy ve skupinkách, proto se rychle kolem kořenů rozlezou. Rostlina napadená smutnicemi postupně žloutne a odumírá. Kořeny rychle hnijí. Smutnice pronikají do kořenů a způsobují bakteriální infekci. Ochrana: napadená rostlina se musí odstranit i s květináčem. Může se použít preparát narcis. Napadení se vyhneme, když půdu ještě před sázením rostlin dobře sterilizujeme. SMUTNICE STÉBLOVÁ Je nitkovitý červík, dlouhý 1,7 mm, nebezpečný pro kvetoucí kultury. Parazituje na různých rostlinách, ale nepřelézá na jiný druh rostliny. Napadá stébla, stonky, listy i květy. Na výhoncích se objevuje vzdutí. Poškozené části rostliny mají bledou barvu a pomalu odumírají. Ochrana: zničení napadených rostlin. STONOŽKY Světlé stonožky lehce uvidíme na zemi. Jsou bělavé nebo tmavohnědé. Podobají se housenkám s mnoha nožkami. Mohou škodit pokojovým rostlinám, přes léto umístěným na zahradě. Požírají spodní části listů a kořenové části rostlin. Ochrana: suchá zemina v květináči, posypat zeminu suchým pískem. Stonožky se ukrývají na tmavých a vlhkých místech. Kolem zeminy je také dobré položit dřevěnou destičku nebo kousek linolea. Tam stonožky zalezou, můžeme je sebrat a zničit. SVILUŠKA Červený pavouček Tetranychus cinnabarinus - patří ke skupině škůdců prakticky všech pokojových rostlin. Dospělá samička svilušky měří 0,5 mm, sameček 0,3 mm. Samičky jsou purpurově červené, samečci jasně červení. Rozmnožování je závislé na teplotě, s vyšší teplotou vzrůstá. Kromě červeného pavoučka svilušky je ještě sviluška chmelová - Tetrachynus uricae a atlanticus. V kolínkách stébel a stonků, ze spodní strany listů se objevuje jemná pavučina. Poškozená rostlina se vyznačuje bleděžlutou barvou. Mezi listy, stonky a květy se objevuje pavučina. Napadená rostlina má zpočátku po vysátí buněčné šťávy listy s malými tečkami. Skvrny se zvětšují až jsou listy téměř bílé a opadávají. Rostlina je oslabená, obnažuje se, plodnost se zmenšuje. Ke zničení svilušek napomáhá suchý vzduch v místnosti. V nepříznivých podmínkách se samičky zarývají do zeminy v květináčích nebo do skrytých míst, např. pod opadané listy atd. Upadají do tzv. diapauzy. Až nastanou optimální podmínky, opět ožívají a množí se. Jedna z hlavních podmínek pro růst a množení je vysoká vlhkost vzduchu. Proti napadení rostliny sviluškou je důležité obírat staré listy, nenechávat ležet odkvetlé květy. Periodicky rostlinu omývat vlažnou vodou, případně namočenou houbou ve vlažné vodě. Důležitý je i suchý vzduch. Ochrana: rostlinu omývat mýdlovou vodou, postřikovat insekticidy - neoron, fitoverm atd. ŠTĚTINOVEC - MOUČNÝ ČERVÍK Pseudococcus longispinus. Škodí larvy i samičky. Tělo dospělého jedince je 3,5 mm dlouhé, oválné, oranžové nebo rezavé barvy, je pokryto bělavým nádechem. U tohoto červíka jsou vyvinuty rychlé nožky, které slouží k rychlému pohybu po rostlině. Samičky jsou životorodé. Obyčejně se shromažďují v koloniích na spodní straně listů, větvičkách a mladých výhoncích. Červíci jsou patrní díky bělavému nádechu, kterým je pokryto celé tělo; je také pokryto bílými vatovými chomáčky. Napadené listy žloutnou a opadávají, mladé výhonky nerostou. Červíci se dostávají pod kůru citrusových rostlin a cibulovin. Napadené rostliny hynou. Červíci se rychle rozmnožují a tvoří mnohočetné kolonie. ŠTÍTENKY a NEPRAVÉ ŠTÍTENKY Představují velké nebezpečí pro rostliny. Přisávají se na listy, způsobují velké skvrny, které se šíří dle míry vysávání buněčné šťávy. Listy žloutnou, kroutí se a opadávají. Rostlina neroste, větvičky se lámou, usychá a hyne. Kromě listů napadají štítenky i plody, např. mandarinky, pomeranče, citrony, které nedozrávají a opadávají. Štítenky se rychle množí a rozšiřují po rostlinách. Všechny druhy vypadají téměř stejně, mají hnědý nebo hnědožlutý štítek, oválného nebo kulovitého tvaru. Existuje několik druhů štítenek, které napadají pokojové rostliny: hnědá, kaktusová, palmová, břečťanová, atd. Nebezpečné jsou i nepravé štítenky, máslová, měkká či polokulovitá. Všechny štítenky se vyznačují tím, že mají štítky a vypadají tak i na rostlině. Mají dobře vyvinutý savý aparát. Liší se jen rozměry a barvou. Jsou nebezpečné pro rostliny proto, že po krátkém čase, když opustí vajíčko se larvičky rozlezou po celé rostlině a vysají ji. Hnědá štítovka ničí listy, pokrývá vrchní stranu listů. Ochranný štítek dospělé samičky má v průměru kolem 2 mm, je hnědočervené nebo tmavohnědé barvy. Štítek samce je menší, prodlouženého tvaru. VINNÝ MOUČNÝ ČERV Pseudococcus citri. Tělo samičky je široce oválného tvaru, růžové či žlutavé barvy. Je pokryto bílým práškovým povlakem. Nohy jsou dobře vyvinuté. Samci se vyskytují velice zřídka. Larvičky jsou roztroušeny po celé rostlině, hlavně na spodní straně listů v hlavních žilkách. Při silném napadení tvoří červíci veliké kolonie, které vysají rostlině buněčnou šťávu. Listy rostlin žloutnou, stonky a výhonky uvadají a usychají. Na jejich výměšcích se tvoří houbovité a plísňové povlaky. VINNÁ MUŠKA Maličké tmavohnědé mušky, dlouhé 2 až 3 mm, které se rychle množí na zkysané potravě. Nejsou velkým škůdcem, ale přelétají z květu na květ a samy roznáší jiné škůdce a nemoci.