Japan chin, Japonský čin, Japončík (Chin, Japanese Chin)

Zvětšit :::

ANGLICKÝ NÁZEV: angl.: Chin, Japanese Chin; čes.: Japan-chin PŮVOD: Japan chin je plemenem malých, společenských psů, známých již ze středověku. Podle dávných spisů se předpokládá, že jeho předkové byli v roce 732 vládcem Korey během Silské dynastie (377 – 935 nl.) jako dar dovezeni japonskému panovnickému dvoru. Zdá se, že během následujících 100 let se velké množství Chinů bylo dovezeno do Japonska. Historické prameny uvádějí, že poslové či velvyslanci poslali do Číny (během dynastie Tung, 618 – 910 nl.) a do Severní Korey (během dynastie Po H´ai, 698 - 926) poslali psy tohoto plemene rovnou zpátky do Číny. Během vlády Shobunate Tsunayoshi Tokugawa (1680 – 1709) bylo toto plemeno chováno jako palácový pes na hraní přímo na hrade Edo. V roce 1631 britský kapitán Searles přivezl Japan-china do Anglie a v roce 1853 starší kapitán, američan Perry, přivezl několik Japan-chinů do Spojených států. Dva z nich byli také darováni anglické královně Victorii. Od roku 1868 byl Japan-chin oblíbeným psíčkem dam z vyšších kruhů a zároveň se jako společenský pes stal velice rozšířeným. Své pojmenování má, jak jinak, po Japonsku, Japan-chin byl totiž miláčkem císařů. Jeden císař ho vyhlásil posvátným zvířetem a nařídil, aby se mu občané klaněli. Japan chin se již od počátku rozšiřoval pouze jako čistokrevný. Nejmenší jedince dokonce drželi v klecích jako ptáky. Japan-chin byl v Evropě velice oblíben, postupem času však začal ustupovat stále se rozšiřujícím Pekinézům. Do 1. světové války bylo Japan-chinů dostatečné množství, až v poslední době jich mnoho ubylo. Plemeno bylo fakticky blízké zániku, díky úsilí jeho milovníků se však Japan-chin opět objevil na výstavách a začal získávat vyznamenání. POPIS: Japan-chin je malý pes, se širokým obličejem, hojně pokrytý hustou srstí, s elegantní a vkusnou postavou. Poměr výšky v kohoutku je rovný délce jeho těla. Tělo fenek je však poněkud delší. Japan-chin má širokou a kulatou lebku, s hlubokým a vroubkovaným stopem a vypouklým čelem. Nosní most je velmi krátký a široký, nos je ve stejné linii s očima. Nos je zbarvený černě nebo v temně tělové barvě, shodné s jeho známkami. Oči má velké a kulaté, posazené daleko od sebe, jsou černé a třpytivé. Uši jsou dlouhé a zavěšené, trojúhelníkového tvaru, pokryté slouhou srstí, usazené daleko od sebe. Krk je spíše kratší, držený vysoko. Záda jsou krátká a rovná. Hruď je mírně širší a hluboká, břicho dobře vypracované. Ocas je pokrytý krásnou, hustou a dlouhou srstí, je nošený elegantně přehozený přes záda. Předloktí jsou rovná a jemná, jejich zadní část je pernatě osrstěná. Tlapky má malé, pokryté žádanými chomáči chlupů. Chůze i pohyb jsou lehké a elegantní, jakoby pyšné. VÝŠKA: Pes má v kohoutku 25 cm. Feny jsou o trochu menší, než psi. VÁHA: Japan-chin váží v rozmezí 2 až 5kg. Standard FCI hmotnost neuvádí. SRST: Japan-chin má rovnou a dlouhou srst, hedvábné struktury. Kromě obličeje je celé tělo pokryté hustou srstí. Uši, krk, stehna a ocas jsou pernaté. Povolené zbarvení je bílé, s četnými nebo červeným známkami. Známky jsou umístěny rovnoměrně, od kulatých očí, přes uši, stejně jako na zádech. Zvláště bílý a široký „požár“ od čenichu k temeni je žádaný a působivý. CHARAKTER: Japan-chin je bystrý a dovedný, mírný a milý pejsek. Jsou od přírody velice zdrženliví, smysly a emoce užívají pouze zřídka. Japan-chin je také silně poután ke svým členům rodiny, ihned pozná, kdo je jeho přítel a kdo nepřítel. Je vynikajícím společníkem pro děti i dospělé. PÉČE: Japan-chin nevyžaduje nadmíru péče. Jeho srst většinou nemá sklon k zacuchávání, nezapomínejte ji pouze 2 krát až 3 krát týdně kartáčovat. Čistěte mu také ouška a kožní záhyby na tlamě. PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA: Japan-chin se průměrně dožívá 12 let. VYUŽITÍ PŮVODNÍ: Společník. VYUŽITÍ DNES: Společník. PLEMENO: FCI IX. - Společenská plemena a toy Sekce 8 – Japan Chin a Pekinéz Bez pracovní zkoušky. OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR : JCH ČÍSLO STANDARDU: 206/ 20. 04. 1998 (Velká Británie) DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU: Roku 1987.