Echinopsis

Zvětšit :::

BOTANICKÝ NÁZEV: Echinopsis oxigona, Echinopsis eyresii, Echinopsis tubiflora, Echinopsis ancistrophora. POPIS: Echinopsis je nejrozšířenějším kaktusem u nás. Tato skupina kaktusů má přibližně 50 druhů, ale také mnoho dalších hybridních forem. Mladý Echinopsis má tvar koule, později se vytahuje do cylindrických stonků. Květy jsou veliké a trubkovité. Mají bílou barvu a vydávají pěknou vůni. Obyčejně mívají hodně odmladků. Rodina Echinopsisů je velká, zde popisujeme jen pár druhů z mnoha. Echinopsis oxigona: Má zelený kulovitý stonek a bělavé ostny, dlouhé 1,5 cm. Květy jsou růžové nebo růžovo červené. Echinopsis eyresii: Má tmavě zelený stonek který má 11 až 18 žeber. Na hraně žeber jsou malé kuličky, ze kterých rostou ostny. Květy má o délce do 25 cm na stonečku, zbarvené bíle. Echinopsis tubiflora: Má zelený stonek, zpočátku okrouhlého, později cylindrického tvaru, se žlutavými či červenými bodlinkami. Květy jsou velké a bílé. Echinopsis ancistrophora: Je malinký kaktus se zeleným stonkem ve tvaru maličké kuličky. Na žebrech jsou poupata, zahnuté bodlinky. Květy má velké a bílé. ČELEĎ: Cactaceae, kaktusovité. PŮVOD: Mexiko. TEPLOTA: Echinopsis má rád teplotu přiměřenou. V zimním období, v období klidu, asi 5 až 10°C. OSVĚTLENÍ: Echinopsis potřebuje stanoviště s dostatkem světla. Sluneční záření snáší velice dobře, mírné přistínění však je nutné. ZALÉVÁNÍ: Echinopsis má rád zálivku přiměřenou. Od jara do podzimu ho však zaléváme bohatěji, stejně jako jiné kaktusy. V zimě zálivku omezíme. Hnojivové zálivky provádíme na jaře a v létě. VLHKOST VZDUCHU: Echinopsis je vůči suchému vzduchu velmi odolný. Ale pravidelné rosení teplou vodou z velmi malého rozprašovače mu rozhodně neuškodí. PŘESAZOVÁNÍ: Echinopsis jako mladou rostlinku přesazujeme každoročně, jako starší rostlina se již přesazuje zhruba každé 2 roky. Doporučené složení zeminy: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny s prohnojenou zeminou, 1 díl písku a cihlové drtě. Kořeny jsou dobře vyvinuté. Vybíráme správnou velikost nádoby. ROZMNOŽOVÁNÍ: Echinopsis se rozmnožuje lehce, a to odmladky a semeny. Kvetou asi za 4 až 5 let. ŠKŮDCI, CHOROBY: Vrchol stonku sesychá, níže měkká hniloba: Příčinou bývá nadbytek vody, a to obzvláště v zimě. Postačí, když rostlinu budete méně často zalévat. Žádné přírůstky: Příčinou je zcela jistě buď nedostatek vody v létě, nebo nadbytek vody v zimě. Bronzovité zabarvení povrchu: Příčinou je jednoznačně sviluška. Korkovitost povrchu: Příčinou může být lokální poškození hmyzem, také však náhlé ochlazení nebo mechanické poškození. Příčinou však může být také nedostatek vody v létě. Měkké hnědé skvrny: Příčinou je vždy hniloba stonku, která však dobře pěstované rostliny zpravidla nepostihuje. Místo, které je takto napadené, vyřízněte, substrát pak zalijte systémovým fungicidním přípravkem a rostlině zlepšete všeobecné podmínky k růstu. Vytáhlý stonek a deformace: Příčina je závislá na ročním období. V zimním období je důvodem příliš teplé prostředí. V letním období je důvodem nedostatek světla. Pokud chcete zachovat estetický tvar rostliny tak, aby rostlina rostla stejnoměrně, květináč občas otočte. Bílé chumáčky na povrchu: Příčinou bývají vlnatí červci. Tvrdé hnědé štítky na povrchu: Příčinou jsou puklice. Hniloba základu stonku a úhyn stonku: Příčinou je zcela jistě hniloba báze, která byla vyvolaná nadměrnou vlhkostí během zimního období. Vrchol stonku použijte jako řízek. Neudržujte slabou vrstvu kamenné drtě.